Popis vzniku tlakové ztráty a základních pojmů
Při proudění tekutin vzniká tření o povrch průtočného kanálu a obtékaných těles i tření uvnitř tekutiny (tzv. vnitřní tření). Třením ztrácí tekutina kinetickou energii a aby protekla kanálem požadovanou rychlostí (průtokem), musí nabývat kinetickou energii na úkor tlakové energie – vzniká tlaková ztráta Lp, případně na úkor jiné energie, například potenciální energie apod.
- Tření tekutiny v potrubí a jeho důsledky
- Na Obrázku 833 je nejjednodušší případ vzniku tlakové ztráty při proudění nestlačitelné tekutiny v potrubí s konstantním průřezem. Protože na vstupu i výstupu z kanálu musí být stejný průtok, tedy i rychlost, bez změny potenciální energie, je tlaková ztráta Lp rovna rozdílu statických tlaků mezi vstupem a výstupem, viz Rovnice 833a.

- Ztrátové teplo
- Ztrátové teplo Lq, které vzniká při tření zahřívá pracovní tekutinu. Ztrátové teplo pro případ Obrázku 833 odpovídá tlakové energii tlakové ztráty, viz Rovnice 833b.
- Třecí síla
- Tekutina působí třecí silou F na kanál ve směru proudění. Třecí sílu pro případ Obrázku 833 lze vypočítat z rozdílu tlaku mezi vtokem a výtokem kanálu (tlakové ztrátě) a průtočné plochy kanálu, viz Rovnice 833c.
- Kritéria pro výpočet tlakové ztráty
- Velikost tlakové ztráty je funkcí vlastností pracovní tekutiny, tvaru kanálu, kterým protéká a drsnosti ploch tohoto kanálu. Přičemž postup výpočtu tlakové ztráty ve vyšetřovaném kanále se odvíjí podle toho, jestli je v kanále laminární a nebo turbulentní proudění. To lze zjistit z hodnoty Reynoldsova čísla pro daný případ, pro jehož výpočet je nutné znát střední rychlost tekutiny, charakteristický rozměr kanálu (v případě potrubí se jedná o průměr) a hodnotu kinematické viskozity. Jestliže je hodnota Reynoldsova čísla menší než je hodnota kritického Reynoldosova čísla, pak bude proudění spíše laminární, jestliže je hodnota Reynoldsova čísla větší než je hodnota horního kritického Reynoldosova čísla, pak bude proudění pravděpodobně turbulentní.
- Využítí výpočtových modelů tlakových ztrát
- Tlakovou ztrátu potrubní sítě stanovujeme proto, abychom dokázali stanovit tlak na konci potrubí a práci čerpadla či ventilátoru pro pokrytí energetických potřeb vzniku ztrátového tepla. Výpočet ztrátové tepla je důležitý i v kryogenice při dopravě zkapalněných plynů potrubím, protože ztrátové teplo tyto podchlazené tekutiny zahřívá a ty mohou ztrácet vlastnosti nebo se dokonce odpařovat.
- Tlakové ztráty v tryskách a difuzorech
- Mimo tlakové ztráty při dopravě tekutin potrubím vzniká tlaková ztráta i při dynamických dějích v kanálech určené pro transformaci tlakové a kinetické energie tekutiny jako jsou trysky, difuzory a lopatkové kanály lopatkových strojů.
Darcy-Weisbachova rovnice pro výpočet tlakové ztráty v potrubí
Z Navier-Stokesových rovnic lze snadno odvodit vztah pro výpočet tlakové ztráty pro případ laminárního ustáleného proudění jako funkci dynamického tlaku. Tato rovnice se nazývá Darcy-Weisbachova rovnice, kterou sestavil francouzský inženýr Henrym Darcym (1803-1858) pro potrubí, viz Rovnice 657. Později, na základě dlouhodobých experimentů a dedukce, potvrdil platnost tohoto vztahu německý inženýr Julius Weisbach (1806-1871) i pro proudění turbulentní a dokonce i pro ztrátu v potrubních tvarovkách a ventilech.

- Podmínky použití Darcy-Weisbachovy rovnice
- Použítí D-W rovnice je podmíněno stálou hustotou pracovní tekutiny na vyšetřovaném úseku potrubí. Nicméně při dopravě plynů na velmi dlouhých trasách plynovodů se může hustota měnit. Při přepravě plynů plynovody se řeší výpočet tlakové ztráty po úsecích, na kterých se vychází ze střední hustoty plynu na daném úseku.
- Paradox plynovodu s vyšším tlakem
- Z Darcy-Weisbachovy rovnice plyne, že pro minimální tlakovou ztrátu je výhodné přepravovat plyn při vyšších tlacích a hustotách než při nízkých tlacích a vysokých rychlostech. Proto jsou tlaky v tranzitních plynovodech kolem 7 MPa a tlak plynu se snižuje před spotřebiči (viz Tabulka 1142), které jsou kvůli bezpečnosti konstruovány na nižší tlaky.
------------------------- ------------------------ Tranzitní plynovod....7,5 Nízkotlaký Vysokotlaký.............4 (domácnosti).......0,002 Středotlaký.......0,1–0,3 ---------------------------------------------------
- Ztrátový součinitel jako dopočitatelná i experimentální veličina
- Z Darcy-Weisbachovy rovnice tedy plyne, že tlaková ztráta je určitým podílem z dynamického tlaku, tento podíl se nazývá ztrátový součinitel. Pro kanály stálého průřezu, respektive potrubí, lze ztrátový součinitel docela dobře vypočítat podle rovnic uvedených v kapitole Výpočet ztrátového součinitele potrubí. Pro jiné typy kanálů, například kolena, ventily apod. se používají výsledky z měření, viz kapitola Tlaková ztráta v místních odporech.
Výpočet ztrátového součinitele potrubí
Ztrátový součinitel potrubí neměnného průřezu lze vypočítat podle Rovnice 855. Je tedy funkcí délky a průměru potrubí (za d se dosazuje charakteristický rozměr, jestliže je potrubí nekruhového průřezu) a veličiny zvané součinitel tření.

- Součinitel tření pro čtyři možné případy proudění potrubím podle Nikuradseho diagramu
- Rovnici součinitele tření v potrubí při laminárním proudění λLF lze snadno odvodit z Navier-Stokesových rovnic, viz Rovnice 658 (s. 6). Při určování hodnoty součinitele tření při turbulentním proudění se vychází ze závěru měření na sérii skleněných potrubí s uměle vytvořenou drsností pomocí pískového filmu, které provedl Johann Nikuradse. Nikuradse měřil tlakovou ztrátu několika potrubí s různými relativními drsnostmi povrchu pro vybraná Reynoldsova čísla a odtud vypočítal hodnoty součinitele tření λ podle Darcy-Weisbachovy rovnice (Rovnice 657 (s. 4)). Z těchto hodnot vytvořil diagram závislosti součinitele tření na Reynoldsově čísle a potvrdil existenci čtyř oblastí s různými závislostmi součinitele tření na Reynoldsově čísle, viz Obrázek 658 (s. 6).

------------------------- ------------------------ Tažené (nové) z měď, Plast............≤0,0015 mosaz, sklo......0–0,0015 Ocelové bezešvé Ocelové pozinkované..0,15 válcované.......0,04–0,1
Ocelové korodované Ocelové svařované vyčištěné........0,15–0,2 podélným švem...0,05–0,1 Litinové...........0,26–1 ---------------------------------------------------
- Colebrookova rovnice pro součinitel tření v potrubí při turbulentním proudění
- Pro oblast turbulentního proudění (regiony (C) a (D) na Obrázku 658 (s. 6)) existuje jedna univerzální rovnice s dostatečnou přesností pro běžnou technickou praxi. Takovou rovnici sestavil Cyril Colebrook (1910-1997), viz Rovnice 164 na základě aproximací skutečně naměřených hodnot v Nikuradseho diagramu doplněného o další měření, která byla provedena. Americký inženýr Lewis Moody (1880-1954) pak vytvořil pomocí Colerbrookovy rovnice diagram vypočítaných hodnot součinitele tření, který se dnes označuje jako Moodyho diagram (nomogram). Moodyho diagram je široce publikován on-line i knižně, například [Moody, 1944]. Nicméně používají si i jiné empirické rovnice.

- Mezní Reynoldsovo číslo
- V oblasti (C) probíhá vývoj turbulentního rychlostního profilu. V oblasti (D) je již vývoj dokončen a i při zvyšující se hodnotě Reynoldsova čísla se podíl kinetické energie tekutiny v mezní vrstvě ku kinetické energie v jádru proudu nemění. Hodnoty mezních Reynoldsových čísel ReRP, tedy přibližnou hranici mezi oblastmi (C) a (D) lze vypočítat dosazením rovnice pro λRP do Colebrookovy rovnice. Vybrané hodnoty takto vypočítaných mezních Reynoldsových čísel jsou uvedeny v Tabulce 180.
--------------------------------------------------- C 1·10-6 1·10-5 1·10-4 0,001 0,01 ReRP 2,62·109 2,22·108 1,82·107 1,42·106 2,28·105 --------------------------------------------------- C 0,01 0,04 0,05 ReRP 1,02·105 1,95·104 1,48·104 ---------------------------------------------------
Měrná tlaková ztráta v potrubí
Pro základní návrhy potrubní trasy využívají projektanti veličinu měrná tlaková ztráta v potrubí odpovídající tlakové ztrátě v potrubí o délce 1 m, viz také Nomogram 1199.

Tlaková ztráta v místních odporech
Potrubní trasa (potrubní síť) nebývá přímočará a může být tvořena dalšími potrubními prvky (odbočky různých tvarů, oblouky, zúžení), armaturami, filtry, měřidly a dalšími průtočnými částmi, viz Obrázek 1195. Tyto prvky jsou místními odpory a vzniká v nich místní tlaková ztráta.

- Škrcení v místním odporu
- Tlakové ztráty v místních odporech bývají mnohem intenzivnější než v rovném úseku potrubí vzhledem k tomu, že při průtoku těmito částmi dochází i ke změně tvaru průtočného kanálu, směru proudění a často i ke škrcení tekutiny. Za speciální případ místního odporu, lze považovat i vtoky a výtoky z trubky. Na okrajích je totiž proudění většinou neustálené a ovlivněné tvarem začátku či konce potrubí.
- Výpočet místní tlakové ztráty v místním odporu
- Tlakovou ztrátu místního odporu lze vypočítat také podle Rovnice 657 (s. 4), přičemž za střední rychlost se dosazuje střední rychlost proudu před prvkem.
- Určení hodnoty ztrátového součinitele místního odporu
- Ztrátový součinitel ζ některých typů místních odporů lze i vypočítat, častěji se ale vychází z měření daného místního odporu pro různá Reynoldsova čísla. Nicméně u některých typů místních odporů není vliv Reynoldsova čísla významný a lze použít tabelizované hodnoty, především pro armatury a potrubní tvarovky např. v [Stephan et al., 2010, s. 1065]. Příslušný ztrátový součinitel poskytuje výrobce daného potrubního prvku.
- Alternativní postupy určení ztrátového součinitele armatury
- V případě armatury (ventily, šoupátka apod.) obvykle výrobce také dodává přímo grafy závislosti její tlakové ztráty na průtoku (podle druhu protékajícího média). Pokud je znám jmenovitý průtokový součinitel armatury KVS, lze ztrátu v závislosti na průtoku vypočítat pomocí Rovnice 661. Jmenovitý průtokový součinitel se měří na úseku 2·d před armaturou a 8·d za armaturou, proto takto vypočítaný ztrátový součinitel zahrnuje i tuto délku potrubí. Takže skutečný ztrátový součinitel armatury je nižší o ztrátový součinitel odpovídající 10·d hladkého potrubí. Orientační hodnoty ztrátových součinitelů některých armatur jsou uvedeny v [Stephan et al., 2010, s. 1073]. Existují ale i jiné typy součinitelů zpravidla odvozené od tlakové ztráty armatury. Záleží na výrobci jakou metodiku porovnávání armatur používá. Příslušné vztahy potom uvádí ve svém katalogu armatur.

- Přibližný výpočet ztrátového součinitele armatury
- Pro přibližný výpočet tlakové ztráty místního odporu lze použít i veličinu zvanou ekvivalentní délka potrubí. Tato veličiny udává délku hladkého potrubí (vyjádřená jako počet průměrů hladkého potrubí) o stejném průměru jako je vstupní průměr vyšetřovaného místního odporu se stejnou tlakovou ztrátou. Ekvivalentní délky potrubí některých armatur a potrubních tvarovek jsou uvedeny v [Fraas, 1989, s. 447], výběr pak v Tabulce 1200. Výhodou je, že při výpočtu stačí jednotlivé ekvivalentní délky sečíst a vypočítat jejich celkovou tlakovou ztrátu jako by se jednalo o stejně dlouhé hydraulicky hladké potrubí, viz Úloha 663 (s. 14).
------------------------- ------------------------
VENTILY PŘÍMÉ
Obyčejné..............340 S vedením vřetena i v
S šikmým vedení vřetena průtočné části.......450
60° od osy potrubí....175 S šikmým vedení vřetena
45° od osy potrubí...145
------------------------- ------------------------
------------------------- ------------------------
NÁROŽNÍ VENTILY
obyčejné..............145 s vedením vřetena i v
průtočné části...... 200
------------------------- ------------------------
ŠOUPÁTKA
obyčejné (dvě sedla)...13 pro plynovody..........3
pro velmi vazké kapaliny
(jedno sedlo)..........17
------------------------- ------------------------
ZPĚTNÉ VENTILY
se zpětnou klapkou.....35 s kuličkou...........150
s plně otvíratelnou se sacím košem
klapkou................50 deskový..............420
přímé.................340 se sacím košem s
nárožní...............145 klapkou...............75
uzavírací klapky.......20
------------------------- ------------------------
KOHOUTY
obyčejné...............18 třícestné............140
------------------------- ------------------------
POTRUBNÍ TVAROVKY
90° koleno.............30 rohové koleno (bez
45° koleno.............16 radiusu)..............57
180° koleno (malé).....50 90° koleno (velký
tvarovka T.............20 rádius)...............20
90° koleno s hrdlem (k tvarovka T (většina
pájení nebo šroubení)..50 průtoku odbočuje do
45° koleno s hrdlem větve)................60
(k pájení nebo
šroubení)..............26
------------------------- ------------------------
PRŮTOKOMĚRY
turbínový.............150 clonkový.............200
pístový (objemový)....400
---------------------------------------------------
Hospodárná rychlost proudění
Z Darcyho-Weisbachovy rovnice vyplývá, že vyšší střední rychlost způsobuje vyšší tlakovou ztrátu. S rostoucí tlakovou ztrátou stoupá cena pracovního stroje (čerpadla, ventilátoru...) a provozní náklady. Větší průměr potrubí snižuje rychlost proudění, ale zvyšuje náklady na pořízení potrubních tras a armatur. Hodnoty hospodárných rychlostí pro různé látky lze nalézt v [Stephan et al., 2010, p. 1063], v Tabulce 1197 (s. 12) je výběr. Existují však i jiné důvody pro nižší/vyšší rychlosti než je hospodárnost, např. dispoziční důvody apod.
------------------------- ------------------------ Olej..................1–2 Pára přehřátá Voda..................1–4 do 4 MPa...........20–40 Pára přehřátá o vysokém Pára topná o nízkém tlaku...........30–60, 80 tlaku..............10–15 Výfuková pára (po expanzi Pára sytá do 1 MPa.15–20 ve stroji)..........15–30 Vzduch (stlačený)....2–4 ---------------------------------------------------
- Výpočet průměru potrubí z hospodárné rychlosti
- Z navržené hospodárné rychlosti proudění, hustoty a požadovaného měrného průtoku se vypočítá průměr potrubí d, viz Nomogram 1198. Vypočítaný průměr potrubí je nutné zaokrouhlit podle vyráběných průměrů trubek odpovídající tlaku a teplotě, při které bude potrubí provozováno.


Charakteristika potrubního systému
Závislost tlakové ztráty potrubní trasy na objemovém průtoku se nazývá charakteristika potrubního systému. Z rovnice pro výpočet tlakové ztráty je zřejmé, že při ρ=konst. bude tlaková ztráta kvadratickou funkcí s parametrem CS zvaným konstanta potrubního systému (jiný název měrný hydraulický odpor potrubní trasy), viz Rovnice 662.

- Konstanta potrubního systému jako funkce otevření ventilů
- Konstanta potrubního systému CS se většinou uvažuje jako konstanta pro dané otevření jednotlivých armatur, ale protože součinitel tření λ je funkcí Reynoldsova čísla, musí se s průtokem měnit i CS. Tato změna není ovšem příliš velká pokud nás zajímá tlaková ztráta v oblasti jmenovitého průtoku. Konstanta potrubního systému CS se také mění otevíraním/zavíráním ventilů (změna jejich tlakové ztráty), proto se někdy uvádí několik křivek charakteristik potrubního systému pro jednotlivé polohy vřeten ventilů.
- Výpočet konstanty potrubního systému
- Konstantu potrubního systému lze vypočítat podle Rovnice 662 (s. 13) z jednotlivých tlakových ztrát potrubního systému pro známý (jmenovitý) průtok (viz Úloha 663) a nebo ji lze vypočítat z naměřené tlakové ztráty při konkrétním objemovém průtoku, viz Úloha 1081 (s. 14).

--------------------------------------------------- Lp 10 25,1 62 140 320 700 1400 Q 19,64 29,64 50,07 74,61 113,9 161 233,7 ---------------------------------------------------

Změna tlakové ztráty při znečištění a korozi potrubí
Znečišťování a koroze potrubí a výměníků obvykle postupně způsobuje takové problémy, že je nutné je vyčistit (zvýšení tlaku v potrubním systému a vznik netěsností, zvýšení čerpací práce apod.).
- ~Znečištění potrubí snižuje jeho průtočný průřez
- Ke znečištění potrubí může dojít, jestliže kapalina není čistá. Na Obrázku 154 je uvedena změna tlakové ztráty v potrubí při rovnoměrném nánosu v potrubí – o stejná procenta zvýšení tlakové ztráty se přibližně zvýší i čerpací práce. Závislost na tomto obrázku byla vytvořena dosazením Darcy-Weisbachovy rovnice do podílu tlakové ztráty Lp po zúžení průtočného průřezu a tlakové ztráty Lp,n. Odtud je patrné, že vliv zúžení na tlakovou ztrátu roste s pátou mocninou. Naproti tomu i při zachování absolutní drsnosti je vliv změny součinitele tření o několik řádů nižší.

- Znečištění potrubí Tuhými a Biologickými částicemi a Krystalizací minerálů
- Ke znečištění potrubí může dojít důsledkem chemického nebo biologického působení a nebo obsahem tuhých částic v kapalině. V případě chemického či elektrochemického procesu dochází k vysrážení minerálů a jejich krystalizace na vnitřní plochách potrubí. Biologická usazenina na potrubí může být rostlinného i živočišného původu – většinou se jedná o nějaké druhy řas nebo korýšů a velmi zavísí na teplotě vody, obsahu živin ve vodě a v případě řas i světelných podmínkách. Typickým znakem znečištění potrubní trasy tuhými nečistotami v kapalině je, že není rovnoměrně rozložená po celé délce potrubí. Tuhé částice se usazují v místech s malou rychlostí proudění, v nejnižších bodech potrubní trasy odkud je proud kapaliny není schopen vytlačit a před zúženími.
- Mezní rychlost pro znečištění potrubí
- K usazování vodního kamene na stěny potrubí nedochází přibližně při mezních rychlostech 1,5 až 2,5 m·s-1. Nicméně při určitych kombinacích pH a teplot tato rychlost nemusí stačit. Usazování tuhých částic lze zamezit usazovaní mechanických nečistot už od rychlostí kolem 1,5 m·s-1, ale také záleží i na orientaci potrubí a velikosti a hmotnosti jednotlivých částic. Biologickému znečištění potrubí lze zabránit při rychlostech nad 2 m·s-1. Uvedené mezní rychlosti znášení jsou pro vodu a údaje o nich pochází z [Pugh et al., 2009]. U jiných kapalin se mezní rychlost může lišit, protože zamezení přilnutí nečistot k povrchu trubky je potřebné určité tečné napětí, které je funkcí viskozity, takže kapaliny s vyšší viskozitou zamezí znečištění při nižších rychlostech a obráceně. Stálou (mezní) rychlost proudění při nepravidleném provozu potrubí lze udržet vytvořením smyček na ohrožených částech potrubí, ve kterých bude proudit kapalina stálou rychlostí bez ohledu na průtok mezi vtokem a výtokem z potrubí.
- Predikce zvýšení tlakové ztráty v důsledku znečištění potrubí
- Období, kdy bude nutné potrubí vyčistit, tedy dobu odstávky, lze predikovat pomocí statistiky. Tato statistická metoda je založena na předpokladu, že nárůst tlakové ztráty se řídí Rayleighovým rozdělením pravděpodobnosti, viz Obrázek 156 (s. 17). Pro predikce zvýšení tlakové ztráty kvůli znečištění potrubí stačí znát odhad doby provozu, po které se tlaková ztráta začne zvyšovat, očekávaný modus rychlosti, při které roste tlaková ztráta nejrychleji a také rychlost nárůstu tlakové ztráty na počátku usazování nečistot, viz Úloha 379 (s. 17). Tyto odhady lze při reálném provozu zpřesňovat pomocí měření tlakové ztráty a tak zpřesňovat i predikce nárůstu tlakové ztráty v čase.


- ~Koroze potrubí zvyšuje tření v mezní vrstvě
- Koroze potrubí zvyšuje absolutní drsnost potrubí současně způsobuje úbytek tloušťky stěn potrubí. Jestliže úbýtek materiálu nezpůsobuje významnou změnu protočné plochy potrubí, pak, při konstantních hodnotách ostatních parametrů v Darcyho-Weisbachovy rovnice, lze podíl tlakové ztráty Lp ku tlakové ztrátě při jmenovité (počáteční) Lp,n vyjádřit jako podíl součinitelů tření. Z dat Tabulky 1194 (s. 7) je patrné, že koroze může zvětšit tlakovou ztrátu řádově o desítky procent. Při výpočtu potrubí, které nebude čištěno od koroze je tedy nutné počítat tlakovou ztrátu jako by potrubí bylo zkorodované.
Tlaková ztráta při významné změně hustoty
Mimo dopravy tekutin se setkáváme s dynamickým proudem plynů, při kterém se může významně měnit hustota plynu. Jestliže se jedná o adiabatické proudění plynu kanálem konstantního průřezu, pak lze vycházet při stanovení tlakové ztráty z toho, že celková entalpie plynu zůstává konstantní a rovna celkové entalpii na vstupu do kanálu, ale bude se zvyšovat entropie v důsledku vnitřního tření. Na tomto předpokladu lze odvodit tzv. Fannovu Rovnici 1061.

- Součinitel tření při vysoké rychlostech
- Součinitel tření λ v Rovnicích 1061 je konstantní po celé délce kanálu, ale ve skutečnosti je více či méně závislý na Re a Machovu číslu ve vyšetřovaném místě kanálu. Experimentální ověření změn součinitele tření při stlačitelné proudění a platnosti Rovnic 1061 je provedeno v [Dejč, 1967, s. 217].
- Fannovy křivky pro kanál konstaního průřezu
- Při adiabatickém proudění plynu se plyn zahřívá v důsledku tření, což způsobuje zvětšování jeho měrného objemu a tedy i rychlosti v kanálu konstantní průtočné plochy. To znamená, že postupně v plynu klesá tlak a měrná entalpie. Zakreslení stavů plynu v jednotlivých bodech osy kanálu v h-s diagramu označujeme jako Fannovu křivku (Fanno line). Na Obrázku 1059 jsou tři Fannovy křivky pro kanál délky l a různé velikosti součinitele tření λ (stejný vliv jako změny součinitele tření má na změnu tlaku i prodlužování kanálu). Při maximálním součiniteli tření λ1 nedosáhne proudění na výstupu z kanálu kritické rychlosti, λ2 je takový, aby proudění na výstupu dosáhlo právě kritické rychlosti. Součinitel λ3 je menší jak λ2 a přesto proudění dosáhne na výstupu také jen kritické rychlosti.

- Uplatnění Fannových křivek
- V technické praxi je uvedená teorie uplatnitelná zejména při vyšetřovaní proudění v bezdotykových ucpávkách. Na vysoké tlakové ztrátě spojené s prouděním plynu ve velmi malé mezeře je také založen princip suchoběžných plynových ucpávek. Nicméně i labyrintové ucpávky lze připodobnit k hladké ucpávce s konstantním průtočným průřezem a s konkrétním součinitelem tření.